Přejezd Jeseníků ve společenském oděvu 

     Na běžky ve společenském oděvu – tradice, která baví už 41 let.
  Poslední lednová sobota už 41 let patří partě kamarádů, kteří si nenechají ujít jedinečný výlet na běžkách – ve společenském oblečení. Nejenže je to nevšední podívaná, ale především skvělá zábava pro všechny zúčastněné i přihlížející. Letos akce připadla na 25. ledna 2025.
   V Šumperku na nádraží se sešla elegantně oděná skupinka nadšenců, které neodradily ani nepříznivé zprávy o sněhových podmínkách na horách. Zábava začala už ve vlaku směr Hanušovice. Tam nás ale čekalo překvapení – místní rozhlas ohlásil hodinové zpoždění přípoje na Ramzovou. Čas nám však zpříjemnila pětice dam v nádherných róbách, a tak čekání uteklo jako voda.
   Na Ramzové se naše parta ještě rozrostla o kamarády z Olomouce. Po tradičním společném focení a vyslechnutí organizačních pokynů jsme vyrazili na trasu dlouhou přibližně 18 km: Ramzová – Petříkov – Císařská bouda – horský hotel Paprsek – Dalimilova rozhledna – Staré Město pod Sněžníkem. 
    První zastávka nás čekala v Petříkově, kde jsme podle tradice zavítali do restaurace Mázhaus. Majitel o nás předem věděl, a to díky Travoltovi, který tuto akci vede a byl připraven. Vynikající obsluha ani pohoštění nezklamali – chleba se sádlem a cibulí či s tvarůžky a k tomu pivečko potěšily každého. Nechyběl ani tradiční valčík Travolty se Sašou za doprovodu kytary.
     Po občerstvení jsme nasadili běžky a zamířili k další zastávce – Císařské boudě, kde jsme si odpočinuli, vyfotili se a doplnili tekutiny. Zde jsme se ještě všichni drželi pohromadě, ale na Paprsku už nás kvůli husté mlze zachránil jen hlas. Velká návštěvnost horské chaty nás neodradila – s trpělivostí jsme si vychutnali teplou polévku a pokračovali dál k cíli.
   Závěrečná část trasy byla pro každého výzvou. Ti, kdo znají Starý kopec, vědí, že je to slušná zkouška sil. Nejchytřejší (a ti s dobrým zrakem) si však všimli nově značené cesty, která kopec obchází, a dorazili do cíle s úsměvem. Nakonec jsme se ale všichni šťastně shledali, bez zranění a s dobrým pocitem, že jsme to opět zvládli.
   Zezadu to jistil samozřejmě Travolťák, který si část Starého kopce dal ještě jednou.
   Obrovskou odměnou na závěr byl připravený oheň, o který se postaral kamarád Johny. Velkým překvapením byla přítomnost basisty Sojku, což nadchlo nejednoho z nás.
   Cesta zpět domů už proběhla hladce a bez zpoždění. A my už teď víme, že se za rok zase sejdeme!